Co pro tebe znamená „ideální trénink“ – jak bys ho definoval vlastními slovy?

Ideální trénink začíná poctivou přípravou ze strany trenéra. Musím vědět, na co bude trénink zaměřený a co od něj očekávám. Abych mohl do tréninku zařadit jednotlivá cvičení, potřebuji znát počet hráčů, se kterými budu pracovat. U každého cvičení si předem promýšlím možné krizové body, aby mě v průběhu nic nepřekvapilo.
Po příchodu na trénink musí být hráči v dobrém rozpoložení, koncentrovaní a připravení. Důležité je také vyhodnocení po tréninku – co se povedlo, co ne a co udělat příště jinak, abychom byli efektivní.

Jaké klíčové části by měl mít každý trénink, aby dával smysl?

Každý trénink by měl mít kvalitní rozběhání a rozcvičku, aby byli hráči připraveni na zátěž. Dále by měl pokračovat aktivační hrou, která vyvolá emoce a rozproudí krev v žilách.
Poté nastává hlavní část podle zaměření tréninku, a na závěr patří protažení, kompenzace a zhodnocení.

 Kolik času věnuješ plánování a přípravě tréninků?

Opravdu moc. Dovolím si říct, že plánování a příprava jsou náročnější než samotné vedení tréninku – to už je ta příjemnější část.
Vše musí mít hlavu a patu a navazovat na sebe. Příprava se netýká jen tréninků, ale i zápasů, video meetingů, schůzek s hráči nebo týmových akcí.

Co podle tebe nejvíce ovlivňuje motivaci hráčů během tréninku?

Těžká otázka. Myslím, že prostředí, přístup ostatních spoluhráčů a z velké části i trenér.

 Jak vytváříš prostředí, aby se hráči cítili zapojení a zároveň se zlepšovali?

S trenérským štábem se snažíme vytvářet prostředí, které stojí na hodnotách jako pomoc, důvěra, komunikace, zodpovědnost, respekt a práce.
Chceme, aby si hráči navzájem pomáhali, podporovali se a nebáli se říct si o pomoc, pokud ji potřebují. Velmi důležitá je pro nás oboustranná důvěra – ví, že s námi mohou řešit jakékoli problémy, i ty, které se florbalu vůbec netýkají.
Stavíme na komunikaci a necháváme hráče hodnotit jejich individuální i týmový výkon – ať už pozitivně nebo negativně. Zároveň na ně přenášíme co nejvíce zodpovědnosti, aby byl každý z nich zodpovědný sám za sebe. Klademe důraz na respekt k ostatním a na pracovitost.
Výsledkem součtu těchto hodnot je rozvoj.

Jak pracuješ s chybami a zpětnou vazbou – co je pro tebe klíčové v komunikaci s hráči?

Každou chybu beru jako prostor pro zlepšení. Hráčům dávám zpětnou vazbu a zároveň ji od nich vyžaduji.
Komunikace musí být hodnotná a konstruktivní. Kluci mi občas řeknou: „Zápas byl na h*vno.“ Tato věta ale nemá žádnou hodnotu. Chci, aby dokázali popsat, co se z naší strany nepovedlo, v jakých aspektech byl soupeř lepší a proč.

Můžeš uvést příklad tréninku nebo konkrétního cvičení, které považuješ za ideální?

Ideální cvičení pro mě znamená to, že jeho obsah hráči dokáží uplatnit v zápasových situacích.
Snažím se tvořit průpravné hry a cvičení tak, aby byly co nejvíce reálné a komplexní – aby zahrnovaly útočnou i obrannou fázi, přihrávky, střelbu, rotaci i přepínání.

Jak reaguješ, když trénink neprobíhá podle plánu?

Konkrétní cvičení nebo hru zastavím a svolám hráče k sobě. Nejprve chci slyšet jejich zpětnou vazbu a chci, aby sami přišli na důvod, proč to nefunguje.
Až poté nabídnu možnosti řešení nebo věc znovu vysvětlím.

Jak se tvůj pohled na ideální trénink změnil od doby, kdy jsi začínal trénovat?

Diametrálně. Ta doba je proces, který je růstový. Pokud se člověk umí poučit z chyb, inspiruje se od ostatních, zkouší nové věci a nastavuje si cíle, tak je předpoklad, že dělá věci postupně lépe.

Co bys doporučil mladším trenérům, kteří chtějí své tréninky posunout na vyšší úroveň?

Aby se vzdělávali a nebáli se kreativity.

Dokázal bys shrnout do jedné věty, jak poznáš, že trénink byl opravdu dobrý?

Vnitřní pocit dobře odvedené práce – a taky to poznám podle toho, když hráči přijdou a řeknou, že je to bavilo a že si zamakali.

Máš nějaké motto nebo myšlenku, kterou se při trénování řídíš?

„Co není na tréninku, to není v zápase.“