Blog

Interview s Adamem Blahem

Vážení a milí, po týdnech slibů a odkladů konečně přichází na řadu další interview – tentokrát s Adamem Blahem. Hned na úvod mám pro vás jedno malé vylepšení. Ještě než Adamovi položím první otázku, přečtě te si jeho krátký medailónek z pohledu trenéra:

„Adam přišel do klubu před dvěma a půl roky – zároveň s Míšou Nunvářem. Je zajímavé, jak se na hru obou měnily názory mé i spoluhráčů. Nejprve byl Adam supertalent, Míša spíše opomíjený. Pak se to obrátilo. A pak zase. A zase. Myslím, že tomu tak bylo díky něčemu, čemu říkám „schodové zlepšování“ – trénuješ třeba půl roku bez nějakého většího zlepšení a pak to najednou příjde a hraješ o třídu lepší florbal. A takhle se oba trumfovali „po schodoch“ 🙂 Dnes už se dají srovnávat dost těžko. Každý je typově úplně jiný, byť spolu hrají v obraně. Řekl bych, že Adam je trochu nedoceněný. Je to dáno tím, že není bůvíjaký technik nebo střelec a občas v zápalu boje místo nahrávky tahá míček. Své nedostatky ale bohatě kompenzuje svými přednostmi. Nejde jen o jeho rychlost. Můžeš být rychlejší než Maurice Green, ale pokud nejsi dříč, je ti rychlost na nic. A Adam je dříč, jakých je málo. Pamatuju si několik střídání, kdy minutu hrál jen Adam Blaho – zkazil přihrávku, udělal rychlý sprint, vybojoval míček zpět a pak se to samé opakovalo :-). Jeho další velkou ctností je přístup k tréninkům. Nevynechá jediný a všechny odmaká naplno. Když se sejde v jednom družstvu více takových typů, má trénink vysoké tempo a úroveń – dokáží strhnout ostatní. Teď, když Jaryn studuje v Brně, nám více takových hráčů chybí. Na tréninku je to sice samá srandička, ale mnohdy na úkor nasazení. Oproti minulé sezóně Adam dokáže více krotit své emoce a bývá méně vylučován za zbytečné fauly. Protože je ještě dost mladý, čekám, že jeho výkonnost půjde dále nahoru. S přibývajícími zkušenostmi bude některé herní situace řešit rozvážněji – což je jeho momentálně asi největší handicap. Určitě by potřeboval zlepšit techniku a střelbu – hlavně golfem. To určitě příjde, protože jsem ho konečně přesvědčil, aby si pořídil kratší hůl :-)“

První otázku jsem měl už dlouho připravenou, protože mě na toto téma zpovídalo několik orca-boys a orca-girls s úsměvem na tváři 🙂 Tak tedy: jaký čas máš na stovce? 🙂

No tak to si opravdu nepamatuju, Nevím co všichni s tou rychlostí máte, u mě ve třídě patřím k průměru co se týká stovky.

To je pro mě opravdu velké překvapení. Teď trošku vážněji na toto téma. Všeobecně se o tobě říká, že jsi superrychlý hráč, s jistotou bych si troufl říct nejrychlejší v naší lize. Zajímalo by mě jak jsi k takové rychlosti přišel. Myslíš, že je to spíše dáno genetickou výbavou nebo trénováním v dětství?

Možná jsou tu nějaké genetické vlohy, protože můj otec běhal závodně na běžkách, ale nemyslím že 173 cm výšky je nějáká genetická výbava pro sprintera. O tréniku v dětství nemůže být ani řeč, do 7 třídy jsem se válel na gauči a nic nedělal.

Takže rychlost máme vyřešenou. Tip pro všechny, kdo chtějí běhat rychle: gaučing 😀 Teď se podíváme do historie. Zkus popsat tvoje začátky – kde jsi s florbalem začínal a čím si tě tenhle sport získal? Ne všichni ví, že jsi dlouho bydlel v Zátoře – třeba já jsem se to dozvěděl nedávno.

Tak začínal jsem s florbalem na základní škole v Zátoře. Myslím, že to bylo v sedmé třídě (pozn. redakce: konec éry gaučingu). Pamatuji se, jak sem si kupoval svou první hokejku v Bivaku za 515 Kč, to se mě otec ptal na co mi bude tak drahý klacek. To ještě netušil jak drahý klacek si budu kupovat o pět let později. Po absolvování devítky jsme se celá rodina přestěhovaly do Krnova, kde jem narazil na ZKU*VENOU partu. Florbal si mě získal především rychlosti a tím, že se člověk musí plně koncentrovat na hru.

Taky jsem s takovým klockem za pětistovku začínal – foto zde :-D. Další kapitolu své sportovní kariéry už jsi načal. Tvůj příchod do Orcy. Vybavuju si to dost matně, byl to jeden z náborů. Otázka zní: jak ses o Orce dozvěděl, jak jsi prožíval onen nábor a první týdny v novém kolektivu?

Tak o Orce jsem se dozveděl díky bývalému spoluhráči z fotbalu Pavlu Kolářovi. Jednoho krásného dne přivedl do Zátoru prý nejlepšího hráče z Krnova (Jaryna), ten si s námi na hřišti dělal co chtěl. Z náboru jsem byl totálně vyklepaný, vzpomínám si že jste vymysleli nějakou hroznou opičí dráhu a vůbec mi to nešlo. Taky jsme dostali na záda čísla a řvali jste na nás číslama, no hrůza. Na stejném náboru byl taky Míša, Valda (pozn. redakce: tak nakonec prý nebyl), Marián a Bagrista (ten to brzo vzdal). Ze začátku v Orce už si toho moc nepamatuju.

S nadsázkou se dá říct, že Orca je tak trochu sbor vysloužilých fotbalistů. Fotbal hrával Peťa (a uhlídal i Druláka :-D), Ondra, pořád ho hraje Marian (a kdo ho viděl hrát futsal na tréninku, musí uznat, že svým stylem dokáže přitáhnout davy :-D). Pokud se nepletu, hrával si ho i ty. Zkus srovnat tvé působení fotbalové a florbalové – atmosféru v klubu, tréninky atd. Nabízí se i otázka, proč všichni fotbal odpískali a vrhli se na florbal?

Fotbal hral snad každý, na vesnici je to taky jediny kolektivni sport, který se dá provozovat. Fotbal jsem hrál samozřejmě taky, byl jsem pravý řízný back :-D. Musím přiznat, že fotbal hraju hrozně. Co se týka atmosféry tak to je nesrovnatelné. Atmosféra v Orce je suprová, o srandu není nouze a taky se k florbalu přistupuje zodovědně je to na rovnovážném bodu. Když jsem hrával fotbal tak byli všichni po prohraném zápase rozhádaní, to to se v Orce nemůže stát. Když porovnám fotbalové tréninky a tréninky s Orcou tak je to úplně jiný přístup. Ve fotbale na tréninku nebyl čas na žádne vtípky a jelo se na 110%, taky se kladl mnohem větčí duraz na fyzičku. Toto mi třeba na tréninku občas chybí.

Abych pravdu řekl, mně taky. Teď se přeneseme zpátky do přítomnosti. Letošní sezóna je pro družstvo mužů výrazně úspěšnější oproti té předchozí. Myslíš si, že je to dáno sestupem do nižší soutěže nebo jsme se jednoduše zlepšili?

Určitě se každý hodně zlepšil, napomohla tomu také minulá sezóna, kdy jsme se prali s mnohdy silnějšími soupeři. Minulou sezónu jsme sbírali zkušenosti a letos je zúročujeme. Například v zápase s Pepínem to byla klasická ukázka naší hry před rokem. Abych zas tak moc nevychvaloval tak soupeři jsou o něco lehčí, ikdyž dokážeme prohrát s posledním ;-(

Letos jsi pevně ukotvil v druhé obraně, ale dříve jsi hrával spíše v útoku. Který post ti nejvíce vyhovuje a jak se ti hraje s parťákem v obraně Míšou?

Obrana mi vyhovuje, můžu se alespoň více pomazlit s míčkem a z obrany mám větší přehled o dění na hřišti. S Míšou se mi hraje skvěle, vím že se na něho můžu spolehnout.

A teď pár otázek které se týkají budoucnosti. V souvislosti s příští sezónou se začíná velmi opatrně mluvit o postupu. Myslíš si, že je to reálné?

Přístí sezónu určitě budeme bojovat o postup, ale nemyslím si, že postoupíme. Pokud budeme chtít postoupit, budeme se muset naučit dotáhnout dobře rozehrané zápasy do úspěšného konce.

Občas sním o tom, jak Orca nastupuje v nové krnovské hale a odehraje zápas o postup do vyšší soutěže za mohutného povzbuzování dousethlavého obecenstva. Vždycky vyhrajeme o gól a vždycky dám rozhodující gól 😀 Jaké jsou tvé florbalové ambice a sny?

Když já sním o těhle věcech tak dám minimálně hatrick :-D. Jednou bych si chtěl zkusit zahrát alespoň druhou ligu. A mým snem je vydržet u florbalu co nejdýl.

Takže ty dáš tři a já pak ten rozhodující 🙂 Příští rok bude tvůj maturitní. Předpokládám, že budeš chtít pokračovat studiem na vysoké škole. Máš už nějakou představu o volbě oboru, školy, města?

Tak v tomhle nemám vůbec jasno. Určite budu chtít jít na výšku, ale otázkou je jestli se vůbec někam dostanu.

V Orce začal nedávno působit i tvůj malej bráška. Jak moc Sašu baví florbal? Dokážeš si představit, že za pár let v dresu Krnova nastoupí v obraně bratři Wrestlerové? 🙂

Tak naštěstí bráchu florbal zatím baví, pokaždé se na tréninky těší. Na to že bych si z bráchou mohl zahrát florbal jsem ještě vůbec nemyslel. Sám si to nedovedu představit že bych hrál s patnáctiletým bráchou a mně by už bylo dvacetšest.

Tak třeba za Bulldogs Brno hrajou samí třicátníci 🙂 A teď dva dotazy od tvých spoluhráčů: Valda se ptá. jestli je tvým sportovním vzorem Tomáš Řepka a Marian prý „jestli ti chutná“. Co jiného od něj čekat 🙂

To Valda: počkej na hřišti to poznáš Řepku. Myslím, že v těhle věcech jsem se docela sklidnil, jsem přece už jen dospělý, tak se nemůžu chovat jako nějaký sedmnáctiletý puberťák. To Marián: s tebou mi chutná vždycky.

A teď něco z neflorbalového soudku. Pověz nám o svých jiných zálibách – sportovních i nesportovních…

Kromě stahování filmů a her z internetu prakticky žádné záliby nemám.

To jsou samo o sobě časově dost náročné záliby. Jaké jsou tedy tvé oblíbené filmy a hry?

Tak docela se rád se dívám na thrilery např. Okamžik zlomu. A z her hraju Unreal Tournament 3 u toho se vždycky odreaguju samozřejmě online.

Pro všechny neznalé: zkus popsat, co to je „hřbitovní klika“ a jaké vztahy panují v této krnovské florbalové mafii 🙂 Slyšel jsem, že točíte velké peníze v pokeru. Všiml jsem si, že se to už rozmáhá i na ligových turnajích 🙂

Hřbitovní klika je vlastně krycí jméno pro organizovanou skupinu, která pořádá nelegální karetní turnaje ve Sport baru. V budoucnu plánujeme výstavbu kasína v čele s hlavním krupiérem Mariánem, s jeho karetním uměním se již někteří mohly seznámit na trénincích.

Díky za odpovědi. Volbu dalšího zpovídaného tentokráte nechám na sobě, ale dávám ti možnost ukončit toto interview jakýmkoliv způsobem. Je to na tobě.

Snad jen ORCA 4ever