A jak jsme dopadli? Nebudu chodit kolem horké kaše - v žádné ze tří kategorií (elévové, mladší žáci, starší žáci) jsme nevyhráli jediný zápas. Bude vám to připadat úsměvné, když napíšu, že po turnaji v trenérském týmu přesto panovala maximální spokojenost. Ale je tomu tak :-) Tady jsou čtyři klíčové důvody našich porážek...

Starší protihráči. Na podzim loňského roku, kdy jsme nastartovali projekt rozvoje mládeže, jsme děti rozřadili do věkových skupin tak, jak spolu budou hrát v sezóně 2011/12. Kluci, kteří proti nám hráli byli obvykle o rok i více starší. Většina z nich od září bude hrát ve vyšší věkové kategorii než na turnaji, zatímco naše děti v ní zůstanou.

Zkušenější soupeři. Naši protivníci (i věkově srovnatelní) mají odehraných mnohem víc zápasů. Pro nás to byla první utkání, kdežto naši malí soupeři už válí v lize minimálně jednu sezónu.

Velké hřiště. Naše děti hrály poprvé v životě na velkém hřišti, zatímco soupeři na něm běžně trénují. Na konci příštího roku už by tělocvična s florbalovými rozměry měla stát i v Krnově a my se budeme moci lépe připravovat. 

Velkokluby. S nadsázkou se dá říci, že těžší soupeře nenajdeme. Ve velké většině zápasů proti nám hrály kluby, které mají zastoupení v mužské extralize a mládeži se už intenzivně a dlouho věnují. Mají nejširší kádry, nejlepší tréninkové zázemí, děti hrají spousty zápasů.


Výsledky pro nás v této fázi vůbec nejsou podstatné. Chceme být vyrovnanými soupeři i velkoklubům, ale víme, že nás ještě čeká hodně práce. Jsme přesvědčeni, že jdeme správnou cestou. Chce to jen trpělivost - nás trenérů, dětí i rodičů. Přes porážky byl pro nás turnaj v mnoha směrech pozitivní...

- pro hráče je každý zápas na takovém turnaji obrovská zkušenost
- kluci se nebáli hrát, měli chuť do hry
- turnaj zafungoval jako skvělý teambuilding, děti mezi sebou navázaly nová kamarádství, na což na tréninku není tolik prostoru


Velkým pozitivem turnaje byli rodiče. První větší klubová akce s dětmi dopadla i díky nim organizačně na jedničku. Děkujeme všem, kteří dětem dělali šoféry nebo jeli fandit. Za družstvo elévů mohu zmínit pana Ranostaje, Hradila (hlavní řidiči), Menzela, Tučka, Směšného a maminky - paní Rypovou a Tichou. Trenéři mladších a starších žáků by jmenovali několik dalších. Děkujeme i rodičům, kteří se sice osobně nezúčastnili, ale svěřili svá dítka nám trenérům.

Byla to skvělá příprava na ligové boje, které odstartují na podzim. V létě nebudeme zahálet a děti budou pod naším vedením ještě šikovnější v práci s míčkem, obratnější, vyhranější, zkrátka florbalovější :-)

Na závěr ještě přidávám odkaz na fotogalerii z nedělního zápasu elévů proti Vítkovicím od pana Ranostaje.

Tomáš Hradil