Včera, dnes a zítra
Určitě se shodneme na tom, že nejdůležitějším cílem sportování dětí je jejich fyzické i duševní zdraví. Pohlédneme-li na tuto problematiku poněkud ambiciózněji, je důležité uvědomit si, že žákovský florbal je PŘÍPRAVA na vrcholové výkony v seniorských kategoriích. Milý trenére, radoval by ses z toho, kdyby tví elévové ve své ligové soutěži drtili jednoho soupeře za druhým, ale za deset let by polovina týmu florbal nehrála vůbec a polovina paběrkovala v regionálních soutěžích? Já ne. A přitom ty na to máš velký vliv. Tvé taktické manévry, které dětem dnes přinesou vítězství mohou znamenat, že zítra prohrajete! Jak je to možné? Čti dále...

Stálé posty vs. rotace sestavy
V Orce na zápasech razíme pravidlo, že děti hrají tam, kde chtějí. Pokud máme přebytek útočníků a málo obránců nebo naopak, snažíme se sestavu zvolit tak, aby si na turnaji každý vyzkoušel více postů. Naši špunti navíc často prochází myšlenkovým vývojem a z kovaného útočníka je za týden talentovaný brankář a zkuste si tipnout, jak tomu bývá za další týden :-) Nedávno mi jeden z tatínků řekl, že bychom uhráli lepší výsledky, kdyby nám chytal stálý gólman. Na tréninzích i zápasech se nám totiž brankáři točí podle toho, jak má kdo chuť chytat. Tomu tatínkovi jsem odpověděl, že má pravdu, ale jak lépe vychovat skvělé střelce, než když střelám sami čelí? Podobný princip platí pro rotaci na postech v poli. Copak nejsou v kolektivních sportech obrovsky cenění univerzálové, kteří umí zahrát kdekoliv? Nebude útočník víc nahrávat obráncům, když odehrál mnoho zápasů jako bek? Nebude kreativnější a týmovější, pokud hrával na křídle i na centru? Velmi pravděpodobně ano. Kladů pro rotování hráčů na postech bych našel spoustu, mínus jedno: tvůj tým TEĎ bude asi hrát o něco hůře, trenére.

Zápas žáků: souboj trenérských eg
Na turnajích elévů nebo mladších žáků se často setkáváme s tím, že ve vyrovnaných utkáních, kdy se "láme skóre", trenéři stahují sestavu, nejlepšího hráče nechávají na hřišti mnoho minut bez střídání. Tady jsou výhody a nevýhody tohoto trenérského stylu.

Nevýhody:
- hráči, kteří v týmu patří výkonnostně mezi slabší budou ještě více stagnovat, protože ve hře dostávají malý prostor
- řada těchto hráčů se bude cítit méněcenná, demotivovaná a se sportováním skončí (dětská psychika je křehká!)
- nadprůměrní hráči budou také výkonnostně stagnovat, protože budou mít pocit, že na sobě nepotřebují pracovat

Výhody:
- dnes budeš mít větší šanci vyhrát kouči!

Trenéři si toho bývají zpravidla vědomi, ale jejich ega bývají příliš velká na to, aby snesla prohru. Úspěšný trenér se přeci pozná podle výsledků! Je fajn být dobře teoreticky připraven v oblasti sportovní přípravy dětí, ale to nejtěžší je dokázat to zrealizovat v praxi. Není lehké poslat za nerozhodného stavu minutu před koncem vypjatého utkání do hry tři nováčky v sestavě, když máte za sebou dvacítku křičících tatínků s naběhlými žílami na čele :-)

Nominace na zápasy: dnešní nešika = zítřejší reprezentant 
Uvědomme si, že řada současných špičkových sportovců v žákovských kategoriích nebyli žádnými hvězdami. Žáček, který zapadá do průměru, může být za několik let reprezentant! Běžně se stává, že výkonnostně slabší děti se k zápasům nenominují a nebo celé zápasy prosedí na lavici. Náhradník - to slovo by si měl trenér mládeže úplně škrtnout ze slovní zásoby. Tady jsou kritéria, podle kterých naši trenéři žákovských kategorií nominují do utkání:
- tréninková docházka a morálka
- zdravotní stav
- zaplacené příspěvky :-)
Když k nám přijde žáček ve věku přípravky - ml. žáků po několika málo týdnech trénování vesele válčí v ligových bojích. Jaká jsou vaše kritéria?

Taktika vs. kreativita
Pokud jsi milý rodiči nebo trenére dočetl až sem, podle titulku určitě se dovtípíš, co chci napsat v tomto odstavci. A proto to nenapíšu :-) Určitě už dobře víš, že řešit s dětmi herní systémy není to pravé ořechové. Chtěl bych tě ale navíc požádat, abys dětem nevytýkal, natož zvyšoval hlas, pokud se jim něco nepovede. Ony potřebují hlavně hrát a aby mohly hrát, nesmí se bát hrát - jinak nebudou hrát :-) Je patnáct vteřin před koncem, vedeme 6:5. Náš obránce má míček, jde do souboje jeden na jednoho, zkusí kličku, přijde o míček a soupeřův útočník vzápětí srovná na 6:6. Co bych řekl tomu obránci? Nevadí! Přišli jsme ale přece o dva body. V Moravskoslezské lize mladších žáků nebo elévů. No a co?

Pokud si i přesto přeješ koupit trenérskou tabuli, kup si ji u našeho sponzora tady (product placement) :-) Děkuji za pozornost a tady je něco na odlehčenou...

Tomáš Hradil