Tomáš Hradil bilancuje: "Orca se obrovsky změnila před třemi roky, kdy jsem začal připravovat projekt budování mládežnických struktur. Stálo mě to obrovské množství času, energie a dokonce se mi objevil první šedivý vlas :-) Od té doby se nám členská základna zvětšila desetinásobně. Tenhle projekt přeměny klubu ale není u konce. Kdybych ho měl přirovnat ke stavbě domu, máme dokončenou hrubou stavbu, ale čeká nás ještě spousta práce. I proto nás žádné velké oslavy desetiletého výročí nečekají.

2) velký smysl pro humor: za ty roky se v Orce vystřídaly mraky hráčů a hráček, ale humor zůstával naši důležitou součástí. Vždycky jsme si uměli dělat srandu sami ze sebe. Pokud se mezi námi objevil někdo, kdo byl až příliš vážný a důležitý, stal se terčem spršky vtípků a z klubu raději odešel :-) Klubem prošla řada vytříbených vtipálků a bavičů - jen namátkově: Matěj Lhoťan, Adam Gajdoš, Iveta Theuerová, Petra Kořistková..."

VZPOMÍNKY ZAKLADATELŮ KLUBU MIKIHO PETHSE A MÍRY "BULDOGA" LANGERA

Víme, že jádrem budoucího klubu byla parta kluků, kteří hráli florbal na "pajdáku". Vzpomeneš si, Miki, kdo vlastně přišel s florbalem do Krnova úplně první?

[caption id="attachment_256" align="alignleft" width="150"]
začátky na Pajdáku[/caption]MIKI: Protože mě florbal uchvátil už na střední škole, po návratu z univerzity jsem hledal nějaký klub nebo kroužek, kde si zahrát. Má současná kolegyně Jitka Chaloupková mi řekla, že na "pajdáku" se scházejí kluci a hrají pod vedením Kamila Horáka florbal. Tak jsem se jednou také ukázal na tréninku a tam se postupně začala rodit dnešní Orca. (více ve starším rozhovoru s Mikim)

Míro, pokud se nepletu, název klubu jsi vymyslel ty. Jak tě napadla zrovna Orca?

[caption id="attachment_263" align="alignright" width="150"]
Míra a jeho 44ka.[/caption]BULDOG: Ano, se jménem Orca jsem přišel já. Mám rád delfíny a kosatky mě přímo fascinovaly. Latinsky i anglicky je kosatka Orca, což se hodilo. Zní to mnohem lépe, než Kosatka .

Miki, byl jsi hlavním faktorem, který tuhle partu posunul směrem k založení klubu. Možná proto, že jsi florbal v oficiálních soutěžích už dříve hrál. Zkus nám říct něco o svém opavském angažmá...

[caption id="attachment_260" align="alignleft" width="150"]
Miki ve svém prvním florbalovém angažmá - opavský Stomyl[/caption]MIKI: Ano, máš pravdu. Nechtěl jsem hrát jen tak, ale soutěžit i s ostatními družstvy a dát naší partě nějaký oficiální statut a řád. Jak jsi zmínil, měl jsem již zkušenosti z dřívějších dnů, kdy jsem spoluzakládal družstvo v Opavě. Florbal jsem začal hrát na střední škole. S „gumovými“ hokejkami jsme hrávali kdy to jen šlo, kolikrát i po škole dva na dva na půl tělocvičny. Když jsme pak na střední škole končili, společně s mým spolužákem a kamarádem Romanem Mlýnkem jsme chtěli zkusit hrát oficiální soutěž a mít svůj vlastní klub. Oddíl se původně jmenoval RSC Slezský Stomyl Opava. Klub se později spojil s Nordicem Opava, který hrál druhou ligu a nyní je z něj Pema Opava. Někteří z původních hráčů za něj stále hrají, ač většina po neshodách poměrně brzy odešla. Já sám po druhé sezóně, takže sloučení jsem už nezažil.

Orca se před desíti lety rodila na zakladatelské schůzi (nebo snad schůzích). Vzpomenete si, kde se konala, kdo se účastnil, co se řešilo a zkrátka - jaká byla atmosféra při takovém historickém milníku? :-)

MIKI: Bohužel už se na mně asi podepisuje stárnutí a zkreslená paměť - ne vše si pamatuju úplně dokonale :) Každopádně jsme se s klukama z oněch začátků sešli a začali řešit nutné oficiality pro to, abychom mohli hrát soutěž ČFbU. První taková schůzka se konala vedle podniku Pega v hospůdce, která už dnes ani neexistuje. Klíčovými lidmi byli Kamil Horák, Dan Košárek a Mirek Langer. Už tam jsme se rozhodli pro název klubu a Mirek Žáček nám nakreslil logo, které vydrželo až do dnešních dnů. Klub se jmenuje Orca z jednoduchého důvodu: já i Mirek Langer jsme měli rádi kosatky a nikdo v okolí se podle nich nejmenoval. Později jsme se pak scházeli v dnes již legendárním bistru u Halfarů a dokončovali vše nutné ke vstupu do soutěží: kromě jména klubu i právní formu, správu financí, rozpočet, účast na přípravných turnajích a třeba i barvu dresů. Tu jsme volili pragmaticky: zjistil jsem, že zelenou nikdo v naší soutěži mít nebude, a proto nám stačila jedna sada dresů. Později jsme jako sponzorský dar dostali několik triček od firmy Bivak a po potištění číslicemi jsme je využívali jako druhou sadu. Bistro u Halfarů nám pak sloužilo jako základna po velmi dlouhou dobu. Dokonce by tam dnes bylo možné nalézt i několik klubových pamětihodností.

[caption id="attachment_257" align="alignleft" width="150"]
Legendární vozítko klubové historie: Mírův maluch :-)[/caption]BULDOG: Jako většina „geniálních“ nápadů, i nápad založit florbalový klub vznikl v hospodě u piva. Pokud mě paměť neklame, tak jsem se úplně první schůze neúčastnil. Pak jsme se scházeli nejčastěji u Halfarů. Řešily se vesměs administrativní záležitosti. Museli jsme sepsat stanovy, zřídit účet, posbírat dost členů, vyřešit registrace, dále dresy, logo. Museli jsme najít prostory pro trénink, pro pořádání turnajů atd. Bylo toho hodně a nebylo to úplně jednoduché a ne vše šlo úplně hladce. Musím říct, že většinu práce odvedl Mikeš s Kamilem. Atmosféra? No bylo tam hlavně nadšení. Teda do prvního výsledku, kdy jsme dostali pěkný výprask. O to větší nadšení pochopitelně bylo, když jsme dosáhli prvního vítězství. To byl „Den, kdy se zastavila Země“.

Začátky Orky ze sportovního hlediska asi nemá cenu probírat, byla to zkrátka divočina :-) Dokážete ale popsat atmosféru a charakter klubu na začátku? S jakou filozofií jste vy, otcové zakladatelé, klub vedli?

[caption id="attachment_259" align="alignleft" width="150"]
Miki a Hanis - bratři v sestavě Orky[/caption]MIKI: V klubu se sešly opravdu zajímavé a svérázné individuality. Ale dohromady velmi dobře fungovaly a v týmu panovala výborná a uvolněná atmosféra. Tu jsme utužovali také na různých sportovních i mimosportovních akcích. Mimo výše zmíněné taktické rozbory po trénincích v bistru musím určitě zavzpomínat na neligové turnaje (nejen ve florbale) a na tradiční závěry sezóny na zahrádce na letišti. Přesto jsme samozřejmě chtěli i vyhrávat a zlepšovat se. Proto jsme pravidelně trénovali (nebo se o to alespoň snažili) a zavedli i mnoho úředních pravidel a sankcí, na kterých jsme trvali. Nechtěli jsme, aby nás zůstalo za chvíli jen pár a kluci si dělali, co chtěli. Nejdříve práce, potom zábava :) Ale byla to vlastně zábava v obou případech.

BULDOG: Byli jsme (a teda pořád ještě jsme) mladí. Výsledky byly, jaké byly. Neměli jsme žádné zkušenosti a postupně jsme se učili. Filosofie byla jednoduchá. Byli jsme „zku*vená parta“, chtěli jsme si zahrát floorball a třeba i něčeho dosáhnout. Postupem času jsme se rozrostli, někteří si udělali trenérské či rozhodcovské licence. Zráli jsme jak víno a přinášelo to pochopitelně i výsledky na palubovce. Byli jsme mladí, ale už i dostatečně trpěliví na to, abychom to po prvních nezdarech nezabalili.

Miki, na místě, kde krnovský florbal vznikal, jsi zůstal. Pracuješ jako učitel na Střední pedagogické škole. Ale taky působíš jako úspěšný rozhodčí ve dvojici s Milanem Fajkusem, nezapomenutelnou hráčskou legendou klubu :-) Jaké jsou tvé rozhodcovské ambice a hraješ ještě florbal alespoň rekreačně? Míro, i ty jsi působil jako rozhodčí, takže stejné otázky směřují i na tebe...

MIKI: Florbal už v podstatě nehraju. Výjimečně se účastním pouze neligových turnajů za rodinnou legendu JZD Drobjenas. Mnohá zranění z florbalových válek už mi více ani nedovolí :) Kromě sledování florbalových médií je tak pro mě nejvýznamnějším poutem s tímto sportem má kariéra rozhodčího. Není žádným tajemstvím, že mě tato práce velmi baví a snažíme se s Milanem pořád zlepšovat. Rádi bychom se dostali na úroveň celostátních rozhodčích a pokud by se nám povedlo i něco navíc, budeme jen a jen rádi. Práce rozhodčích je pro nás i příležitostí pro poznávání nových lidí a nového prostředí. Doufáme, že nám to ještě chvíli vydrží a nebudeme muset z nějakého důvodu pověsit kariéru na hřebík :)

[caption id="attachment_258" align="alignleft" width="150"]
Míra už na florbal nemá čas :-)[/caption]BULDOG: „Bejvávalo“ . Už druhým rokem nepískám. Přišla rodina a vzhledem k tomu, že mám dva plné úvazky, nemám přes týden mnoho času. Rozhodl jsem se odložit soudcovský dres, abych alespoň o víkendu mohl trávit více času se svým synem. Hokejku jsem nedržel v ruce už strašně dlouho. Chybí mi to. Jak hra, tak soudcování a hodně to ve mně cuká. Chtěl bych se vrátit alespoň k tomu pískání. Třeba to zase vyjde… I když dnes už bych měl problém přeběhnout hřiště tam a zpět . Doby, kdy mi nestačili kluci několik let mladší, jsou dávno pryč. Síla je pořád, ale vytrvalost je v Pánu.

Miki, byl jsi několik let kapitánem družstva mužů, ale taky sekretářem. Sleduješ ještě dění v klubu a pokud ano, co říkáš na Orku současnosti? A co ty, Míro?

[caption id="attachment_272" align="alignright" width="150"]
Miki jako trenér skvělého kolektivu juniorek Orky[/caption]MIKI: Přestože už v klubu nijak nepůsobím, o dění v něm se zajímam pořád. Orca byla a pořád je nedílnou součástí mého života, prožil jsem toho v ní opravdu hodně. I když sám nemám účet na největší sociální síti, pravidelně na ní navštěvuji prezentaci klubu, abych zůstal v obraze. Prostě Orca byla a je "way of living", to nejde jen tak změnit :)

BULDOG: Dění v Orce stále sleduji. Především díky Facebooku. Moc mě těší, že naše dítě tak krásně roste a vzkvétá. Těší mě, že to, co jsme kdysi začali, neumřelo. Dnešní Orca už dávno není malým a bezzubým delfínem. Můj bratr kdysi poněkud jízlivě, ale musím říct že i poměrně trefně okomentoval naše působení na palubovce slovy: „Vy byste se neměli jmenovat kosatky, ale mřenky, vy na té palubovce mřete…“. Něco takového by dnes už v žádném případě říct nemohl. Ambice klubu jsou dnes úplně jinde. My jsme toužili po vyhraném zápase, dnes Orca touží po postupu do nejvyšších pater. Jsem z toho nadšený a mám z toho upřímnou radost. Přeji celé Orce hodně úspěchů! A když se náhodou nebude zrovna dařit, je třeba to přejít a nezapomenout, že nejdůležitější je ta parta, která ten klub dělá. Hodně štěstí Orco!

Před deseti lety: Mikiho skvělý průnik a zakončení ze zápasu proti TNR Ostrava (za soupeře nastoupil současný předseda Tomáš Hradil):